8°C.jpg)
Nejvíce času tráví Češi brouzdáním po sociálních sítích. Na nich stráví denně průměrně 12 minut. Následuje 11,5minutová četba soukromé elektronické pošty a sedm minut pro on-line komunikátory, jako je třeba Skype. Vedle rostoucí popularity Facebooku a ostatních sociálních sítí se oblibě zaměstnanců těší i on-line nákupy. Těmi stráví zaměstnanci 6,9 minuty. Zaměstnanci přitom bez dovolení vedení firmy techniku pro osobní účely užívat nesmějí, navíc jejich pracovní nasazení může zaměstnavatel sledovat.
„Zaměstnavatel má právo monitorovat pohyb svých zaměstnanců na internetu či využívání firemních počítačů, mobilních telefonů a tabletů. Cílem kontroly ale nesmí být zjišťování obsahu e-mailových zpráv, obsahu SMS nebo MMS. Zaměstnavatel může pouze zjistit, zda zaměstnanec respektuje, popřípadě v jaké míře nerespektuje, zákaz využívání techniky pro svou osobní potřebu. Zaměstnavatel pak může k okamžitému skončení pracovního poměru pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností použít například výpis rozsahu užívání zaměstnancova počítače,“ popsal Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
Téměř čtvrtina Čechů, kteří mají v zaměstnání přístup na internet, si pracovní dobu krátí brouzdáním po sociálních sítích. Častým tématem příspěvků je popis pracovní činnosti nebo nelichotivé poznámky na adresu vedení firmy. „Nelichotivé vyjádření zaměstnance na adresu zaměstnavatele mimo pracovní dobu nelze vnímat jako porušení pracovní kázně. Zaměstnavatel proto nemůže z tohoto důvodu ukončit pracovní poměr se zaměstnancem. Situace je ale odlišná v případě, že tak zaměstnanec učiní v pracovní době, to může být považováno za zvlášť hrubé porušení pracovních povinností a zaměstnanec může o místo přijít,“ upozornil Jiří Hartmann.
Zájem o monitoring zaměstnanců mají v Česku čtyři firmy z pěti. V Česku vedle softwaru, který sleduje soukromé využívání internetu, neustále přibývá počet kamerových systémů, které zaznamenávají dění na pracovišti. I jejich umístění má ale jasná pravidla. „Na pracovišti a ve společných prostorách firmy by kamerový systém v zásadě instalován být neměl, pokud jím je narušováno soukromí zaměstnance. Mezi prostory vyloučené ze sledování zaměstnavatelem by měla patřit zejména kancelář zaměstnance, chodby nebo sociální zařízení. V případě instalace kamerového systému ze závažného důvodu na místa, kde záznamy narušují soukromí zaměstnanců, je zaměstnavatel povinen před zahájením provozu kamer oznámit zaměstnanci rozsah a způsob provádění kontroly. Navíc, pokud ze sledování firma pořizuje záznam, musí kamerový systém zaregistrovat u Úřadu pro ochranu osobních údajů,“ vysvětlil Jiří Hartmann.
.jpg)
.jpg)
