Nad nimi okem bdělým panuje hlavní město Praha, které má při sobě řadu kompetencí, které nemůže městská část obejít. Dost často jsou z toho problémy a tak jeden ze zastupitelů Prahy 4 Jiří Bodenlos (ČSSD) přišel s lehce provokativním názorem zrušit městské části a dostat město pod „jednotné velení“ pražské rady a zastupitelstva s tím, že by občanky, různá povolení a podobně , tedy výkon státní správy zůstaly na městských částech, aby občan nemusel táhnout někam do centrály. Další reprezentant Prahy 4, její starosta Petr Štěpánek (Zelení) se naopak přiklání k přesunu více kompetencí na městské části. Jak to vidíte vy?Jiří Bodenlos(ČSSD), zastupitel Prahy 4:
Praha je to v podstatě divný hybrid, máte městskou část, která hospodaří s nějakým rozpočtem, o kterém v podstatě rozhoduje hlavní město Praha. A k tomu nemáte žádné kompetence. Příkladem je hazard. Městská část chce například rozhodnout, že chce třeba kasino nebo hernu a nebo, že nastaví nulovou toleranci. Nojo, ale stejně o tom rozhodne město. A stejné je to i s penězi z hazardu, o jejichž dělení opět rozhoduje Praha, tedy zastupitelstvo.
Ani v dopravě nic nezmůžeme
Když chceme jako zástupci Prahy 4 udělat místní dopravní opatření, které by například zamezilo vjezdu kamionů, tak to stejně udělat nemůžeme. Například Říčany si v tomto ohledu prostě řekly, že kamiony k sobě nepustí a vydaly vyhlášku o zákazu vjezdu, protože doprava překračuje hygienické limity. Praha 4, která má na 140 tisíc obyvatel, tedy desetkrát víc než Říčany, nic takového udělat nemůže, takže ani nemůže ochránit své obyvatele.
Myslím, že když by se zrušila samospráva v 57 městských částech, ušetřilo by to dost peněz, větší městské části mají od 25 do 45 zastupitelů, jsou v tom i platy starostů, místostarostů, radních a když by se to sečetlo, asi by to bylo hodně peněz.
A nebo samostné obce?
V tuto chvíli je Praha jak krajem, tak zároveň i obcí. Městské části jdou tak trochu mimo tento rámec. Tak proč to třeba neudělat tak, že by se z městských částí staly regulérní obce se vším, co obcím po právu náleží. Každá městská část by dostala dostatek finančních prostředků tak, aby třeba mohla opravit i ty tankodromy ve vedlejších ulicích. Třeba by to také šlo.
Kolik lidí potřebuje samosprávu?
Mimochodem pokud jde o samosprávu městských částí, tedy o starosty, rady, zastupitelstva a podobně, až zase tolik lidí ji nepotřebuje. U nás v Praze 4 jsme dělali průzkum a zjistili jsme, že samosprávu potřebuje asi jedno procento obyvatel. Výjimkou je hlavně doprava. Občan přijde a říká, proč nejezdí ten autobus tak a tak, ale ptá se i proč není posekaná tráva ( třeba proto, že pozemek není městské části) A bohužel, když chci něco v dopravě změnit, tak stejně musím jít žebrat na magistrát. Občan navíc nerozlišuje, za co může magistrát a za co městská část. A když mu sdělíte, že nemůžete nic dělat, pak vám odpoví: Tak na co tady vlastně jste. Je nasnadě mu odpovědět, že na nic a zrušit městské části.
V tuto chvíli podporu pro takový postup sice necítím, není to navíc žádné jednoduché řešení, chce to mašinérii problematiky znalých právníků (nejlépe z magistrátu) , kteří by měli navrhnout řešení těchto záležitostí, o kterých hovořím. A samozřejmě by to chtělo i změnu zákona o hlavním městě Praze a úpravu dalších zákonů. Vzhledem k tomu, že poslanecké sněmovně, až na těch 25 poslanců, kteří zastupují město, může být Praha ukradená, to asi nebude tak jednoduché se dopracovat k nějakému zdárnému řešení.
Přiznám se, že jsem chtěl tímhle názorem vyprovokovat diskusi o tom, co by se mělo změnit. Nic víc, nic méně.
nmnmnmn
Petr Štěpánek, starosta městské části Praha 4:
Podobně jako je Vídeň je i Praha historicky dělená na městské částí a já jsem zastáncem svěřovat městským částem co nejvíc e pravomoci, protože je tak jsou služby blíže občanovi. Dobrým příkladem jsou mateřské školky, školy i péče o seniory, ale i svěřená státní správa, kde lidé nemusí cestovat nikam daleko a vyřídí si vše potřebné u nich na městské části, ať už jsou to problémy se zelení či výstavbou… Pak jsou samozřejmě věci, které městské části řešit nemůžou, je to třeba provoz metra, tramvají a autobusů. Když tramvaj jede přes šest městských bylo by neštěstí to svěřit městským částem. To musí dělat hlavní město Praha a DP. Dnes je nutná i integrace se Středočeským krajem právě teď se připojuje 70 tisícové Kladno. V oblasti dopravy je tedy naopak nutná vyšší integrace. Pro oblast školství, a péče o seniory je spíše nutné vyjít ještě víc vstříc městským částem.
Praha je už dost centralizovaná
Vítám proto, že po dlouhých letech došlo konečně ke zrovnoprávnění malých a velkých městských části, které od roku 2016 budou v financovány podle stejného klíče. Zastupitelstvo odsouhlasilo 2,9 tisíce na obyvatele a tak zvýšilo příspěvek o 500 korun. Jen pro srovnání, hlavní město dostává na obyvatele cca 32 tisíc korun. Takže těch 2,9 tisíce je nějakých osm procent. Obce v okolních krajích začínají někde na sedmi osmi tisících na hlavu a třeba město srovnatelné s Prahou 4 má tak 19 – 20 tisíc korun. Obcí je šest tisíc, v Praze je městských částí jen 57, takže to není samospráva rozdrobená, ale spíše koncentrovaná. Jen ve středních Čechách je to na stejný počet obyvatel jako má Praha na dva tisíce obcí . Takže lze vysoudit, že jsme skutečně daleko centralizovanější než celá ČR.
Neušetřilo by se
Argumentem pro centralizaci je i šetření. Ale myslím že by se neušetřilo. Když se podíváte, za jaké peníze pořizují jednotkově věci městské části a za co je pořizuje Praha, tak zjistíte, že MČ pořizují věci levněji, naopak zase vybírají více nenájemném než Praha, takže je jasné, že takové věci mohou městské části dělat efektivněji a za méně peněz. Nebál bych se naložit městským částem více odpovědnosti a s tím i odpovídající finance. Ta nenyví změna ve fiancování na hlavu není nijak dramatická, čekal bych řádovou změnu. Vše ale musí projít skutečně kvalifikovanou diskusí, seriózními rozbory.
Úklid stojí stamiliony
Zvýšení finančních prostředků na obyvatele městské části z 2.400 korun na 2.900 korun má navíc logický důvod, vychází z návrhu starosty Teplic Kubery, kdy byla zrušena povinnost vlastníka objektu platící od raného středověku, udržovat chodník u budovy a vše převedeno města. Prahu to stojí 600 milionů korun a městské části tak dostávají 517 milionů takže ten deficit je vyrovnán.
Navíc, představa, že by se Praha stala jakousi federací obcí je tak trochu romantická, přestavte si třeba, že přes ulici platí jiná pravidla o čipování psů ě než je to na vaší straně ulice. Takže stávající stav považuji za hodný diskuse, ale není nutné ho radikálně měnit. ČR přistoupila k Evropské chartě místní samosprávy, který zjednodušení říká, že není možné likvidovat samosprávu, aniž by se k tomu vyjádřili občané. Nedovedu si představit, že by občané řekli v referendu: Tak to zrušte….
Oldřich Lomecký (TOP 09) starosta Prahy 1:
Téma zrušení městských částí odmítám, protože Praha 1 řeší úplně jiné problémy, než řeší obyvatelé například na Lhotce. Ponechat toto jen na státní správě, tedy úřednících by nefungovalo a nefunguje to ani v zahraničí. Je pravdou, že městské části disponují pouhými 6 procenty celkových rozpočtů, zbytek je na magistrátu. Otázka by ale měla stát, zda-li tyto rozpočty spíše nenavýšit ve prospěch jednotlivých městských částí a přenést na ně více pravomocí, než je zrušit jako zbytečné.
Roman Petrus (ČSSD) starosta Prahy 8:
Jsem přesvědčen, že městské části z dlouhodobého hlediska dělají spoustu práce, kterou mají uloženou zákonem. Ovšem již za ní nedostávají zaplaceno. Je to stejné jako kdyby si stát objednal rohlíky u pekařů a řekl jim, že jim zaplatí jen dvě třetiny, ale pekaři by museli upéct všechny. Pokud jde o kompetence městských částí jsou absolutně nedostatečné a magistrát by měl řadu z nich převést na městské části. Nejsem tedy proto, aby se rušily městské části, spíše bych byl bojovníkem za omezení pravomocí magistrátu.