Oskar Kuptík
Záleží na obcích, magistrátech či krajských úřadech jak s touto informací naloží. Je-li vyhlášená smogová situace, více méně nikdo nic nedělá, jen se vydávají doporučení, na které v podstatě všichni kašlou. Zvlášť řidiči, jejichž auta se v Praze na smogové situace podílejí podstatnou měrou. Nastane-li smogová regulace – měly by obce přikročit k rázným opatřením na omezení produkce nebezpečných látek.
Historie učí – bude zmatek
V roce 1996 nastala v Praze i ve Středočeském kraji smogová regulace. Praha tehdy přikročila k drastickému opatření – zastavila dopravu na okrajích města. Vznikl zmatek, silnice ucpané a vlastně se situace ještě zhoršila, protože popojíždění „jednička – dvojka“ enormě zvyšuje emise u všech druhů motorů. Už tehdy se ukázalo, že chybí regulační plán pro smogové situace a regulace. No a od té doby se nic nedělo. Snad jen to, že v Praze ubývalo zdrojů znečištění, topení na pevná paliva, průmyslové provozy a ovzduší se tak výrazně zlepšilo proti době před rokem 1989, kdy smogu bylo víc než dost. Jen ten počet aut se nemístně zvýšil, v podstatě na dvojnásobek.
Kdo v Praze znehodnocuje vzduch?
Je dobré vždycky na někoho špatný stav svést. Faktem ale zůstává, že těch podniků které se podílejí na znečišťování ovzduší v Praze je jen pár. Podle sdružení Arnika (a ta nikomu nic neodpustí) jsou na předních příčkách Teplárna Malešice, Spalovna Malešice, radotínská cementárna, pak některé provozy O2 – (to jde hlavně o poškozování ozonové vrstvy, což se smogu až tak netýká). A tak nakonec největším znečišťovatelem jsou sami Pražané, tedy jejich auta, která produkují směsici nebezpečných oxidů síry a dusíku a samozřejmě také polétavý prach. Před rokem 1989 bylo v Praze hlášeno necelých půl milionu aut, teď už je to přes milion.
Doprava zdarma – je to chiméra?
Vedení města bylo podrobeno zdrcující kritice za to, že hned, jak byla vyhlášena smogová regulace nevyhlásila dopravu zdarma. V tomto hledu tu jsou dva tábory. Jeden tvrdí, že kvůli dopravě zdarma ti, co jezdí autem na MHD nepřesednou, druzí tvrdí že ano. Faktem je že někde se začít musí. Prahu tedy Dopravní podnik by toto opatření stálo denně čtyři miliony korun. Někteří odpůrci dopravy zdarma říkají: A jak k tomu přijdou ti, co mají tramvajenky. Vrátí jim Praha jízdné? Okomentujte si to sami.
Kdyby například Středočeši v tudobuvyužívali MHD (dost míst je už integrováno s Prahou, pak by pár deswítek tisíc aut také ubylo. A navíc by i ušetřili.
Kde se v Praze měří ovzduší
Kvalitu ovzduší v Praze monitorují dva systémy – Českého hydrometeorologického ústavu, který také vyhlašuje smog a Technické správy komunikací (TSK), která tak může regulovat dopravu. Meteorologové mají v Praze 14 stanic strategicky rozmístěných jak v centru i na okraji Prahy. Najdete je například v Legerově ulici, na náměstí Republiky, na Průmyslové… TSK má od loňska v centru 12 stanic, ale koupí za necelých pět milionů dalších 18, také pro centrum. Prvních 12 monitorovacích stanic bylo umístěno v Praze 1, 3 a 8. „Jsou určeny pouze pro informativní sledování charakteristik životního prostředí, nikoliv certifikovaná měření,“ řekla mluvčí TSK Barbora Lišková. Měří teplotu, vlhkost, tlak vzduchu, rychlost a směr větru, oxidy dusíku a síry a polétavý prach.
S trochou do mlýna
Dopravní podnik připravuje rozvoj elektrobusů, ovzduší téměř nezatíží. Už nyní jezdí na linkách 163 a 213 a jsou bez emisní, protože i topením na elektriku. Nabíjení probíhá během provozních přestávek v obratišti Želivského Na základě pozitivních výsledků dlouhodobého testování připravuje DPP plnohodnotnou elektrifikaci autobusové linky 207, která jezdí z Ohrady na Palachovo náměstí. Jde o jediný autobus DPP jezdící do centra. „Pro tuto linku předpokládáme koupi 14 elektrobusů, které se budou nabíjet z tramvajové napájecí sítě na obratišti Ohrada,“ uvedl technický ředitel DPP Jan Šurovský. Jaká ale bude další budoucnost lze těžko odhadnout, Praha nemá zrovna ideální terén pro elektrobusy.
Frontální útok je nejlepší
K omezení situací, kdy hrozí smogová sitace, či regulace bude dlouhá cesta a musí se bojovat na všech frontách. Doprava zdarma je malou a ne zrovna významnou součástí. Určitě se dočkáme toho, že v krizové době budou moci vyjíždět jen auta podle sudých či lichých značek nebo dokonce že dojde k omezení vjezdu aut do města nebo některých jeho částí. Primátorka Adriana Krnáčová se nechala slyšet, že by Praha do roku 2030 chtěla zakázat vjezd autům se spalovacími motory do centra města. Podstatou je ale omezení nebo likvidace zdrojů znečištění. Auto na vodu, ale ještě nikdo nevyrábí…
Co je to ten PM10?
Největším nebezpečím při smogu je polétavý prach o velikosti 10 mikrometrů. Vzniká při spalování fosilních paliv, proodukují ho elektrárny, spalovny, průmysl. Částice PM10 jsou tvořeny komplexní směsí mnoha různých druhů látek včetně sazí, částic síranů, kovů a anorganických solí, uvolňují se i z z brzd aut. Hrozí i pří víření usazeného prachu – v dopravě apod. U vásn doma ho produkuje i hořící svíčka, lak na vlasy i hořící vařič. Dráždí dýchací cesty, vede k infekcím, podporuje například chronickou obstrukční choroba plic (CHOPN) i rakovinu.
O regulačním plánu
„Lhůty v harmonogramu tvorby plánu půjdou dle mého názoru zkrátit, takže věřím, že regulační plán budeme mít dříve než příští rok v lednu,“ uvedla pražská radní Jana Plamínková (STAN/Trojkoalice).
Smogová situace nastává
Když koncentrace oxidu siřičitého překročí 250 mikrogramů na metr kubický za dobu průměrování jedné hodiny, oxidu dusičitého 200 mikrogramů na metr kubický za dobu průměrování jedné hodiny a pro polétavý prach – částice PM10 překročí průměrnou koncentraci 100 mikrogramů na metr kubický po dobu 12 hodin a zároveň meteorologické předpovědi během následujících 24 hodin nepředpokládají pokles koncentrace.
Smogová regulace nastává
Když koncentrace oxidu siřičitého překročí 500 mikrogramů na metr kubický za dobu průměrování jedné hodiny, oxidu dusičitého 400 mikrogramů na metr kubický za dobu průměrování jedné hodiny a pro polétavý prach – částice PM10 překročí průměrnou koncentraci 150 mikrogramů na metr kubický po dobu 12 hodin a zároveň meteorologické předpovědi během následujících 24 hodin nepředpokládají pokles koncentrace.
Kdy bude MHD zdarma?
„Domluvili se, že přistoupíme k MHD zdarma, když bude vyhlášena smogová regulace. Jakmile se tak stane, sejde se pracovní skupina, rozhodne a rada se k tomu následně připojí. Jakmile bude stupeň regulace, pak budeme souhlasit s tím, na čem jsme se domluvili,“ uvedla 14. 2. primátorka Adriana Krnáčová (ANO) Doprava zdarma bude součástí dalších opatření.
Zaveďte MHD zdarma hned
„Pražané a lidé dojíždějící by měli mít možnost využívat MHD zdarma hned při zhoršení rozptylových podmínek (ne smogová regulace ale smogová situace). Rozhodně nelze čekat na vyhlášení stavu regulace,“ uvedla náměstkyně primátorky Petra Kolínská (Zelení/Trojkoalice).
Zkuste MHD zdarma
„Praha by měla opatření (MHD zdarma) vyzkoušet. Jinak se nedozvíme, jaký to má dopad,“ řekl místostarosta Prahy 7 a pražský zastupitel Ondřej Mirovský (Zelení/Trojkoalice).
MHD zdarma nejen v Praze
„MHD zdarma by mohla být motivace pro některé řidiče, aby odložili automobil a využili MHD. Vyzval jsem dopravní podnik (DPP), aby se připravil na možné posílení dopravy. Jednali jsme i s Českými drahami, aby se v případě zavedení jízdného zdarma uznávalo i u nich,“ řekl náměstek primátorky Petr Dolínek v době smogové regulace.
Planá výzva k řidičům
„Výzva pražského magistrátu, aby řidiči kvůli smogové situaci nechali auta doma, účinná nebyla, výzva k řidičům nefunguje. Magistrát by musel vydat zákaz,“ řekl mluvčí Ústředního automotoklubu (ÚAMK) Petr Vomáčka.
Co by ještě mohlo pomoci
Zelení prosazují antifosilní zákon (zákaz fosilních paliv) a přidávají další možnosti: zvýšit poplatky velkým znečišťovatelům, těm, kdo znečišťují minimálně, daně snížit, přestat dotovat kotle na uhlí z fondů EU, podporovat pouze čisté technologie, například tepelná čerpadla nebo kotle na biomasu, rozšířit mýtné pro nákladní dopravu na silnice všech tříd, zavést výkup plastových lahví, aby bylo výhodnější je vracet než jimi topit…