Největší nepřítel řidiče sanity? Možná jiný řidič…
Podle zpráv Naší Prahy je dnes v hlavním městě obvyklý dojezd sanitky k vážnějším případům do osmi minut (ze zákona 20 min.). Mimo jiné průjezdu sanitek brání přecpání dopravních tepen auty a často i špatné dělání uličky. Rychlejším zásahům snad pomůže i nová koncepce, která mj. navýší na 25 počet výjezdových základen, obvykle společně s hasiči. Jednu takovou otevřeli po rekonstrukci v září ve Strašnicích v Průběžné.
Jan Bělohubý
Víte, že Pražské záchrance je už 160 let a patří mezi nejstarší a nejvyspělejší na světě? Sbor ochranný svou pomocí při požárech Šitkovských mlýnů v roce 1858 i během povodní, které provázely Pražany v posledních desetiletích 19. století, získal takový věhlas, že byl žádán o radu a pomoc při zakládání obdobných organizací i v jiných městech, a první sídlo získává v dolní části Václavského náměstí v říjnu 1890. Tehdy byly získány první dopravní prostředky a zavedena nepřetržitá služba. Ta trvá prakticky až doposud. Od začátku první do konce druhé světové války záchranka sídlila na Staroměstském náměstí – v té době je sboru povoleno při jízdě používat fanfárovou trubku. Kdo si pamatujete, že z jediné pražské centrály na žižkovské Ohradě nebo v Holešovicích jezdily houkačky typu „stejšn“ snad na každé místo v Praze? Následuje 50 let v holešovickém sídle Dukelských hrdinů, přičemž vozy vyjížděly třeba ze zmíněné Ohrady. Sedmdesátá léta připomene kultovní postava dr. Jandery, i to, že v roce 1973 byla zřízena linka 155. Krom ní dnes můžete využívat i mezinárodní 112.
Rendez-vous šetří čas
Před třiceti lety byl také – rovněž poprvé u nás – v Praze zahájen provoz systémem rendez-vous, kdy lékař vyráží na místo rychlým osobním vozem a pomalejší a často vzdálenější velká “sanitka” přijíždí v případě potřeby za ním. Navíc ve většině případů není nutný doprovod pacienta lékařem při transportu a lékař je tak k dispozici pro další případ. Jedině díky tomuto systému funguje záchranná služba v Praze se zhruba polovičním až třetinovým počtem posádek proti celostátnímu průměru vztaženému na počet obyvatel Prahy (1,5 milionu obyvatel Prahy by odpovídalo 45 jednotek RLP resp. RZP, v Praze jich je 23, z toho 8 RLP). Charakteristické je to, v Praze (již od 1945) záchranná služba spadá přímo po metropoli a ne, takže město může plánovat i místa, kde budou tzv. výjezdové skupiny i mimo nemocnice. V letos schválené koncepci rozvoje – mimochodem podpořili ji všchni pražští zastupitelé napříč politickou ideologií – se během čtyř let plánuje výjezdových základen na 25, posílením výjezdových skupin na 40 a celkovým navýšením počtu zaměstnanců na 585, a to především přímo v terénu a na operačním středisku.
Všichni jsou pro, proč to nejde rychleji?
„Rozšiřování počtu našich základen vychází z dlouhodobé koncepce schválené pražskými zastupiteli napříč politickým spektrem. Podle koncepce by měla mít ZZS HMP do roku 2021 vybudovanou síť 25 základen, aby zajistila dostupnou přednemocniční péči v rozrůstající se metropoli a zachovala vynikající dojezdové časy k pacientům,“ uvádí ředitel pražské záchranky Petr Kolouch.
Koncepce musí reagovat na rozrůstající se metropoli, zhoršující se průjezdnost Prahy i bezpečnostní situaci v Evropě. „Cílem koncepce je poskytnou záchranné službě, která je výkladní skříní systému zdravotní péče, adekvátní podmínky pro provoz. Koncepce reflektuje současné komplikace, jako je například stále komplikovanější doprava v metropoli. Počítá také s rozšiřováním počtu personálu přímo v provozu, což do budoucna výrazně sníží počet přesčasových hodin,“ říká končící radní pro zdravotnictví Radek Lacko (ANO 2011). Koncepce rovněž počítá s obnovou vozového parku. Na konci roku 2021 bychom tak měli mít k dispozici 80 sanitních vozů, které budou maximálně šest let staré. Třicet nových vozů RZP převezmeme už letos. Vedení a operační centrála sedí „u strážníků“ v budově na Korunní.
V září po rekonstrukci Strašnice
Na 22 vrostl počet základen, ze kterých vyjíždějí vozy záchranné služby. Znovuotevřelo se po rekonstrukci stanoviště v ulici Průběžná ve Strašnicích. Od 3. září zde působí jedna dvoučlenná posádka zdravotnických záchranářů – specialistů pro urgentní medicínu. Základna se nachází v prostorách stanice Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy. „Je to výhodné z hlediska ekonomického snížením provozních nákladů. Současně tato praxe pomáhá při budování dobrých vztahů mezi oběma složkami, což vede k výsledkům při společných zásazích,“ říká o společných základnách ředitel pražských hasičů brigádní generál Roman Hlinovský. Ve Strašnicích budou posádky sloužit v 12hodinových směnách. Dominantu stanice tvoří hlavní jednopatrová budova s výjezdovými garážemi, zásahovou technikou a prostorami pro 60 hasičů sloužících v třísměnném, 24hodinovém režimu služby. Velkorysý prostor hlavní budovy stanice, která byla dostavěna v roce 1987, umožňuje působení i jiným než výjezdovým složkám HZS hl. m. Prahy. Je zde oddělení prevence a ochrany obyvatelstva pro městské části Praha 10, 15 a 22 a část strojního oddělení. V minulosti stanice sloužila například také jako sklad humanitární pomoci pro země bývalé Jugoslávie či oblasti zasažené povodněmi.
-box I
Fakta o pražské záchrance:
- Sanitky v Praze najezdí ročně 2,5 milionu kilometrů.
- Cíl je, aby sanita najezdila max 300 tisíc kilometrů nebo max 6 let.
- Záchranáři mají (v roce 2016) 65 skříňových sanitek, do 2021 jich chtějí 80.
- K možnému využití na společnou výjezdovou skupinu se vyhledávají se objekty hlavně u hasičů na okrajích Prahy.
- V plánu jsou lokality Argentinská, Průběžná, Klánovice, Sokolská a Bohnice.
-Box II
Naše Praha vás zkouší:
Jaký je správný postup (a od října i povinný zákonem) tvoření uličky - při pouštění vozu s blikačkou – kam uhnout?
A) Pravý a prostřední doprava, levý doleva
B) Pravý doprava, levý a prostřední doleva
C) Pravý doprava, levý doleva, a prostřední podle situace, kam usoudí.
(Správnou odpověď s článkem na www.nasepraha.cz)
Největší nepřítel řidiče sanity?
Podle zpráv Naší Prahy je dnes v hlavním městě obvyklý dojezd sanitky k vážnějším případům do osmi minut (ze zákona 20 min.). Mimo jiné průjezdu sanitek brání přecpání dopravních tepen auty a často i špatné dělání uličky. Rychlejším zásahům snad pomůže i nová koncepce, která mj. navýší na 25 počet výjezdových základen, obvykle společně s hasiči. Jednu takovou otevřeli po rekonstrukci v září ve Strašnicích v Průběžné.
Jan Bělohubý
Víte, že Pražské záchrance je už 160 let a patří mezi nejstarší a nejvyspělejší na světě? Sbor ochranný svou pomocí při požárech Šitkovských mlýnů v roce 1858 i během povodní, které provázely Pražany v posledních desetiletích 19. století, získal takový věhlas, že byl žádán o radu a pomoc při zakládání obdobných organizací i v jiných městech, a první sídlo získává v dolní části Václavského náměstí v říjnu 1890. Tehdy byly získány první dopravní prostředky a zavedena nepřetržitá služba. Ta trvá prakticky až doposud. Od začátku první do konce druhé světové války záchranka sídlila na Staroměstském náměstí – v té době je sboru povoleno při jízdě používat fanfárovou trubku. Kdo si pamatujete, že z jediné pražské centrály na žižkovské Ohradě nebo v Holešovicích jezdily houkačky typu „stejšn“ snad na každé místo v Praze? Následuje 50 let v holešovickém sídle Dukelských hrdinů, přičemž vozy vyjížděly třeba ze zmíněné Ohrady. Sedmdesátá léta připomene kultovní postava dr. Jandery, i to, že v roce 1973 byla zřízena linka 155. Krom ní dnes můžete využívat i mezinárodní 112.
Rendez-vous šetří čas
Před třiceti lety byl také – rovněž poprvé u nás – v Praze zahájen provoz systémem rendez-vous, kdy lékař vyráží na místo rychlým osobním vozem a pomalejší a často vzdálenější velká “sanitka” přijíždí v případě potřeby za ním. Navíc ve většině případů není nutný doprovod pacienta lékařem při transportu a lékař je tak k dispozici pro další případ. Jedině díky tomuto systému funguje záchranná služba v Praze se zhruba polovičním až třetinovým počtem posádek proti celostátnímu průměru vztaženému na počet obyvatel Prahy (1,5 milionu obyvatel Prahy by odpovídalo 45 jednotek RLP resp. RZP, v Praze jich je 23, z toho 8 RLP). Charakteristické je to, v Praze (již od 1945) záchranná služba spadá přímo po metropoli a ne, takže město může plánovat i místa, kde budou tzv. výjezdové skupiny i mimo nemocnice. V letos schválené koncepci rozvoje – mimochodem podpořili ji všchni pražští zastupitelé napříč politickou ideologií – se během čtyř let plánuje výjezdových základen na 25, posílením výjezdových skupin na 40 a celkovým navýšením počtu zaměstnanců na 585, a to především přímo v terénu a na operačním středisku.
Všichni jsou pro, proč to nejde rychleji?
„Rozšiřování počtu našich základen vychází z dlouhodobé koncepce schválené pražskými zastupiteli napříč politickým spektrem. Podle koncepce by měla mít ZZS HMP do roku 2021 vybudovanou síť 25 základen, aby zajistila dostupnou přednemocniční péči v rozrůstající se metropoli a zachovala vynikající dojezdové časy k pacientům,“ uvádí ředitel pražské záchranky Petr Kolouch.
Koncepce musí reagovat na rozrůstající se metropoli, zhoršující se průjezdnost Prahy i bezpečnostní situaci v Evropě. „Cílem koncepce je poskytnou záchranné službě, která je výkladní skříní systému zdravotní péče, adekvátní podmínky pro provoz. Koncepce reflektuje současné komplikace, jako je například stále komplikovanější doprava v metropoli. Počítá také s rozšiřováním počtu personálu přímo v provozu, což do budoucna výrazně sníží počet přesčasových hodin,“ říká končící radní pro zdravotnictví Radek Lacko (ANO 2011). Koncepce rovněž počítá s obnovou vozového parku. Na konci roku 2021 bychom tak měli mít k dispozici 80 sanitních vozů, které budou maximálně šest let staré. Třicet nových vozů RZP převezmeme už letos. Vedení a operační centrála sedí „u strážníků“ v budově na Korunní.
V září po rekonstrukci Strašnice
Na 22 vrostl počet základen, ze kterých vyjíždějí vozy záchranné služby. Znovuotevřelo se po rekonstrukci stanoviště v ulici Průběžná ve Strašnicích. Od 3. září zde působí jedna dvoučlenná posádka zdravotnických záchranářů – specialistů pro urgentní medicínu. Základna se nachází v prostorách stanice Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy. „Je to výhodné z hlediska ekonomického snížením provozních nákladů. Současně tato praxe pomáhá při budování dobrých vztahů mezi oběma složkami, což vede k výsledkům při společných zásazích,“ říká o společných základnách ředitel pražských hasičů brigádní generál Roman Hlinovský. Ve Strašnicích budou posádky sloužit v 12hodinových směnách. Dominantu stanice tvoří hlavní jednopatrová budova s výjezdovými garážemi, zásahovou technikou a prostorami pro 60 hasičů sloužících v třísměnném, 24hodinovém režimu služby. Velkorysý prostor hlavní budovy stanice, která byla dostavěna v roce 1987, umožňuje působení i jiným než výjezdovým složkám HZS hl. m. Prahy. Je zde oddělení prevence a ochrany obyvatelstva pro městské části Praha 10, 15 a 22 a část strojního oddělení. V minulosti stanice sloužila například také jako sklad humanitární pomoci pro země bývalé Jugoslávie či oblasti zasažené povodněmi.
Fakta o pražské záchrance:
-
Sanitky v Praze najezdí ročně 2,5 milionu kilometrů.
-
Cíl je, aby sanita najezdila max 300 tisíc kilometrů nebo max 6 let.
-
Záchranáři mají (v roce 2016) 65 skříňových sanitek, do 2021 jich chtějí 80.
-
K možnému využití na společnou výjezdovou skupinu se vyhledávají se objekty hlavně u hasičů na okrajích Prahy.
-
V plánu jsou lokality Argentinská, Průběžná, Klánovice, Sokolská a Bohnice.
Naše Praha vás zkouší:
Jaký je správný postup (a od října i povinný zákonem) tvoření uličky - při pouštění vozu s blikačkou – kam uhnout?
-
Pravý a prostřední doprava, levý doleva
-
Pravý doprava, levý a prostřední doleva
-
Pravý doprava, levý doleva, a prostřední podle situace, kam usoudí.
(Správě je za A, tak jako v ostatních zemích Evropy)
8°C
.jpg)
