8°C.jpg)
Výsledky monitoringu dopravy uskutečněného z iniciativy spolku Pražské matky1 s žáky tří pražských škol (ZŠ Filosofská v Praze 4, ZŠ U Santošky v Praze 5 a ZŠ Burešova v Praze 8) v průběhu roku 2017 znovu ukázaly, že pražská doprava není ve vztahu ke všem účastníkům provozu vyvážená a stejně vstřícná. Ti nejslabší – chodci, kteří jsou nejšetrnější k životnímu prostředí i městské kase – jsou odsouzeni k dlouhému čekání u přechodů, sprintování na příliš krátkou zelenou, brodění se bahnitými pěšinami a přelézání zábradlí. Chodecky nejaktivnější skupinou Pražanů jsou přitom děti do 14 let, a proto se monitoring soustředil především na cesty dětí do školy a zpět domů.
Nejnebezpečnější situace dětem na cestách do školy často svým nedisciplinovaným chováním připravují sami rodiče v roli řidičů. Intenzita dopravy v ranních hodinách je obecně vysoká, přesný podíl aut, která vyjela proto, aby odvezla školáka, není v Praze bohužel znám, ale například v Londýně se jedná až o 20 % vozidel. Přitom právě ráno se v ulicích pohybuje také nejvíce chodců, převážně dětí. Pokud by cesty pro chodce byly bezpečnější a pokud by rodiče byli lépe seznámeni se škodlivými důsledky intenzivního provozu v okolí škol na životní prostředí i zdraví svých dětí, pravděpodobně by byli ochotnější posílat je do školy pěšky nebo na kole. Blanka Klimešová, místopředsedkyně Pražských matek, říká: „Při letošním sledování dopravního provozu na cestách do školy se znovu potvrdilo, že děti, pokud vůbec chodí pěšky, podstupují každé ráno neúměrná rizika střetu s autem či autobusem, který pro ně může mít fatální následky. Převážnou většinu nehod způsobují v hlavním městě podle policejních statistik automobilisté, oběťmi smrtelných nehod jsou však většinou chodci2. Ulice lze přitom upravit tak, aby chodcům zajistily rovnoprávnější postavení a omezovaly takové chování řidičů, které chodce ohrožuje. Právě o to se ve spolupráci s městem, školami a občany ve svých projektech snažíme. Vždyť chodcem je každý z nás a každý z nás by raději žil v živém městě než na rušné dálnici.“
Dotazníkové šetření a monitoring dopravy3 (který PM provádějí za aktivní účasti školáků s cílem zajistit jim lepší podmínky pro chůzi již několik let) ve zmíněných školách i letos potvrdil, že značná část rodičů vozí ráno děti do školy autem. Často si neuvědomují, že tím zvyšují nejen dopravní zátěž na silnicích v okolí škol, ale i znečištění ovzduší4jedovatými exhalacemi v jejich nejbližším okolí. Například v Jitřní ulici v pražských Hodkovičkách (ZŠ Filosofská, objekt Jitřní) projede mezi sedmou a osmou hodinou ranní 245 aut, přičemž tři čtvrtiny z nich (184 aut) zastaví přímo před školou, aby vysadilo dováženého žáčka. Intenzity vozidel v ulici mimo tuto špičkovou hodinu jsou čtvrtinové a děti se ulicí prohánějí na koloběžkách. Podle značného rozdílu mezi ranním a odpoledním dovážením dětí se lze domnívat, že cesty autem nejsou nezbytně nutné. Před ZŠ U Santošky zase mají děti na překonání rušné tříproudové komunikace jen 5 sekund. Pokud to chtějí stihnout, nezbývá jim než být připraveny a vyběhnout okamžitě, jak naskočí „zelený panáček“. U ZŠ Burešova bojují s vysokými intenzitami automobilů v Žernosecké ulici, kde se potkávají rodiče nejen ze ZŠ Burešova, ale i ze ZŠ Žernosecká. Nebezpečné a chodecky nepříjemné je však zejména překonání Střelničné u metra Ládví, kde o nějaké vstřícnosti k chodcům nemůže být vůbec řeč.
Děti, které monitoring dopravy v okolí svých škol letos prováděly pod vedením projektantů a za asistence pedagogů, zaznamenaly podobné problémy, které byly zjištěny i v minulých letech. Většina situací, jimiž se děti cítí nejvíce ohroženy, se soustřeďují do bezprostřední blízkosti škol. Mezi nejčastější patří:
§ problémy se zastavováním a parkováním:
§ nepřehledné situace při parkování rodičů u školy
§ pohyb aut na přechodu nebo v jeho blízkosti – obracení se, couvání, nebo dokonce parkování
§ špatný rozhled přes auta parkující blízko u přechodu
§ příliš dlouhé přechody
§ chybějící chodníky
§ krátká zelená na signalizovaném přechodu
§ nerespektování přednosti pro chodce na nesignalizovaných přechodech – chodci musejí dlouho čekat na mezeru mezi auty
§ velká intenzita automobilového provozu a vysoká rychlost vozidel
§ špatné rozhledové podmínky na přechodu – pro děti, které mají nižší horizont rozhledu, je to zvlášť nebezpečné
Všechny tyto problémy lze buď zařadit 1) do kategorie nedodržování předpisů, tedy bezohlednosti ze strany účastníků provozu, většinou řidičů, nebo 2) do kategorie špatného technického řešení dopravního prostoru, za kterou nese odpovědnost vlastník a správce dané komunikace, tedy hlavní město Praha, resp. pražský magistrát či městské části a jejich úřady, nebo 3) se jedná o problémy nadbytečné jízdy autem tam, kam by rodiče s dětmi či děti samy mohli pohodlně dojít pěšky.
Hlavní město Praha vytváří Plán udržitelné mobility (P+), v září tohoto roku přijalo Dopravní politiku5, jejíž součástí je podpora aktivní dopravy – chůze a jízdy na kole. Poznatky získané z monitoringů a dotazníkových šetření uskutečňovaných na pražských školách spolkem PM více než deset let, by mohly velice dobře posloužit k praktickému naplňování záměrů těchto dvou strategických dokumentů. Otázkou zůstává, zda město konkrétních dat dovede skutečně využít.
--
1 v rámci projektu Pěšky do školy podpořeného Ministerstvem životního prostředí
2 nehody 2016 (v příloze)
3 informace o dotazníkovém šetření a monitoringu dopravy: http://www.prazskematky.cz/projekty/pesky-do-skoly/
4V Praze jsou běžně překračovány limity pro koncentrace imisí škodlivých látek, zejména poletavého prachu a oxidů dusíku, které ohrožují zdraví a zkracují život. Hl. m. Praha čelí již několik let sankčnímu řízení ze stran Evropské komise za nedodržování těchto limitů, viz http://www.prazskematky.cz/aktuality/v-praze-umiraji-stovky-lidi-kazdy-rok-vinou-prachem-znecisteneho-ovzdusi/.
5 Dopravní politika hl. m. Prahy a Plán udržitelné mobility: http://www.poladprahu.cz/cs/dokumenty-p-plus, http://www.poladprahu.cz/cs/o-projektu
.jpg)
